Kančí guláš s rumem musíte znát, pokud jste jako já zamilovaní do atmosféry podzimního lesa. Až se vám bytem rozlije jeho vůně, budete mít pocit že jste právě dorazili promrzlí z posedu (a vaše placatka s rumem už je prázdná, protože jste půlku vypili a půlku nalili do kastrolu s kancem…). Jestli pokukujete po té zajímavé příloze, tak vězte že jakkoliv jsou k tomuto guláši naprosto dostačující jakékoliv dobré knedlíky (zkoušeli jste třeba ty perníkové, z mojí první kuchařky?), krupicové…
Ve věcech genderu jsem stará konzerva. Ne, není to hezký termín, ale něco na tom bude. Aspoň pokroková mládež mi občas vysvětluje, že mé názory jsou dané mým pokročilým věkem. Co naděláme. V životě se mi osvědčily strategie, rafinovaně podstrčené mými předky. Třeba se mi líbí, když je ženská ochotná věnovat pár let svého života dětem. A když chlap umí přenést těžké kufry z bodu A do bodu B místo vzdychání, že se dneska nějak necítí. Vím, je to nechutně…
Jsem podzimní člověk. Na podzim jsem napsala ty nejlepší písně a uvařila nejlepší jídla. Když si někdo stěžuje, že podzim je depresivní, říkám si, že jen neumí ocenit všechnu tu krásu. Až letos mi došlo, že si to tak trošku… malinko… namlouvám! Mám dost originální srdce. Nemyslím to mýtické, pohádkové srdce, ale to fyzické. Ten sval protkaný žílami a tepnami, co má v sobě nějaké ty síně a komory, víte co… To moje si už léta dělá co chce…
