Radosti retro

A co vy? Stolničíte?!

28. 9. 2018

Už léta tvrdím, že v mém případě je slovo „zahradničit” spojením slov „ničit” a „zahradu”. V případě stolničení jsem ovšem profík. A to jistě i proto, že se mi v tom správném věku dostala do ruky kniha určená mladým prvorepublikovým hospodyňkám, a v ní kapitola, kterou psala sama Anna Guthová-Jarkovská.

Manželka proslulého mistra etikety Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského byla ve své době něčím, co bychom dnes odporně (nemyslím odborně) nazvali „lifestylovou novinářkou”. Její rady ohledně úpravy stolu jsou neodolatelné. Jasně, že drtivá většina z nich je dneska naprosto nepoužitelná! Ale duch, který z nich na vás dýchne, vám každý den aspoň rozsvítí svíčku na stole a donutí vás venku natrhat pár větviček do vázy.

Připravila jsem vám malou ochutnávku zatím obecných pravidel (bylo by jistě zajímavé pojednat podrobně i třeba o několika druzích úpravy snídaně, včetně francouzských a anglických názvů, ale to si nechme na příště). Ať tedy už promluví Anna.

  • Úprava stolu jest dovednost tak stará, jako samo vzdělání. Přináší ji s sebou zdokonalený krasocit a touha po souladu a úpravnosti nejbližšího našeho okolí. Péčí o úpravu stolu přechází pouhé stravování v obřadné jídlo. „Zvířata se pasou, člověk jí, ale jenom člověk duchaplný dovede jísti”, praví Brillat-Savarin.
  • V Anglii i v rodinách dělnických najdeme pěkně upravený, čistý stůl, za který může bez váhání zasednout každý gentleman. V zámožných vrstvách amerických přechází úprava stolu často ve výstřednost. Ostatní národové vzdělaní jdou většinou ve stopách francouzských, nedosahujíce však jemnosti stolu francouzského.
  • Hlavní květinová výzdoba jídelny jsou květiny stolní, které ozdobí tabuli nejlépe. V prostých rodinách i kytička lučních květů splní výborně tuto roli.
  • Stolní prádlo se skládá z ubrusů a ubrousků, a pak i z kusů jemně vyšívaných, jako je střed (milieu) a po délce stolu běhoun (chemin de table). Při intimnějších hostinách bývá kladen na stůl krásně zdobený vyšívaný střed či běhoun, zvláště jsou-li prací domácí paní či dcery.
  • Ubrusu každé jídlo žádá čerstvě prostřeného a naprosto čistého. Není nic odpornějšího, nežli zasednout za stůl s ubrusem od dřívějších jídel pokáleným.
  • Karafy se stolním vínem smějí vždycky krášliti stůl, ohnivá barva vína ho pěkně zdobí. Vinné láhve se kladou na stůl při banketech, zvláště restauračních, nikoli domácích.
  • Má-li hostitelka zálibu ve výšivkách, opatří talířky (kompotové) vyšívanými podložkami, vůbec trochu koketerie v těch věcech nikdy neškodí.
  • Není radno, aby si hosté nalévali sami. Služebnictvo buď připraveno vyhověti jakémukoliv přání hostí.
  • Při stole jednoduchém ve vrstvách nezámožných bez služebnictva, odkázaných na obsluhu hospodyně, budiž pravidlem, aby pokud možno za matku obsluhovala dcera, pak aby stolovníci podávali druh druhu, nevstávajíce od stolu, aby se i matka mohla pokojně najísti.

 

Zvláště poslední rada mi přijde velmi zásadní, protože i já se bohužel počítám k vrstvě nezámožné bez služebnictva. A že není radno, aby si hosté nalévali sami? Jistě uznáte, že i tato rada má skutečně nadčasovou platnost. Koketerii s výšivkami si ovšem u stolu ráda odpustím!

Mohlo by se vám líbit