Milí návštěvníci mého blogu, vítám vás v hudební sekci! Najdete tady ukázky písniček i moje desky.
Důležitá informace na úvod – pro vás všechny, kdo mi občas píšete, jestli si mě můžete objednat na akci:
I teď, v roce 2024, hraju – nejčastěji Říkadla a křikadla na různých festiválcích pro děti, v dětských klubech atd.. Novinka je, že jsem začala občas hrát i své „dospělé“ písničky (spíš na soukromých akcích mých dlouholetých příznivců… kterým neva, že už dlouho nepíšu nové písně, protože mají rádi ty staré…). Pokud by vás něco z toho lákalo, napište na karolina.kamberska@gmail.com a domluvíme se!
Tolik k současnosti.
A teď něco z historie!
Písničky jsem psala od dětství (občas k půlnoci dávám k dobrému svůj první hit Potkal jsem tě zajíčku – tak první třída ZŠ…), a když mi bylo něco přes dvacet, začaly jsme je hrát společně se ségrou Lucií Steinhauserovou pod jménem Sestry Steinovy. Vydaly jsme tři alba mých autorských písní – Lilie polní (2001), Můj tanec (2004), Jen děcko se bojí (2006) – a soubor nekonvenčních úprav lidovek pro děti Měsíček svítí (2008), všechno u vydavatelství Indies.
Naší největší radostí bylo cestování po klubech a festivalech folkového, alternativního i rockového ražení a získaly jsme i pár trofejí – třeba 4. místo za nejlepší evropskou desku roku německého internetového magazínu www.folkworld.de pro Můj tanec, nebo nominaci na žánrového Anděla 2006 za CD Jen děcko se bojí.
Pro ilustraci si můžete zabrousit na stránky Sester Steinových, kde najdete spoustu textů, recenzí, rozhovorů, a v oddílu Novinky něco jako „kroniku“ našeho osmiletého letu. Klip k písničce Jen děcko se bojí hledejte zde na Youtube
V roce 2005 mi vyšla v nakladatelství IN ŽIVOT sbírka básniček a písňových textů, pojmenovaná Za vodou. Dneska už sice není nikde k sehnání, ale já se od té doby cítím být básnířkou.
Asi nejkurióznější věc se mi ale stala v roce 2008, kdy z lidové písně Ej lásko, lásko, narychlo mnou nazpívané do diktafonu na recepci jednoho pražského hotýlku, vytvořil izraelský skladatel Effi Shoshani titulní píseň k americkému filmu Madison.
Od léta 2009 patří Steinovky historii a já začala hrát i vydávat desky už pod sólovým jménem Karolína Kamberská. Znovu u Indies tak vyšla moje deska Hořkosladce (2010) a ironické písničky pro děti Říkadla a křikadla (2011). Užila jsem si spoustu jezdění po koncertech a festivalech – než přišla nabídka, abych se na pár let naplno věnovala psaní kuchařek a vaření – v tu chvíli šla muzika stranou. Nedalo se to společně stíhat… A co bude – uvidíme! 🙂
Ukázky z alba Hořkosladce najdete tady, na stránce Indies MG. Můžete si tam koupit MP3 i fyzickou desku s krásným obalem od Jirky Troskova. Pár textů na ochutnávku najdete přímo tady na mé stránce.
Rodinná deska Říkadla a křikadla je k dispozici zde na webu Indies Scope. I tady má fyzický nosič úžasný bonus v podobě obalu s kresbami Terezy Říčanové a grafickým ztvárněním Petra Šmalce (tato autorská dvojice se vyřádila i na všech deskách Steinovek).
A tady dali Indies krásně dohromady všechno, co jsem udělala sama i se ségrou. Díky!