Mám moc ráda princeznu Kate. Připadá mi hodně inspirativní a těšilo mě, že jsem jí letos v červnu mohla zamávat (z davu lidí před Buckinghamským palácem, kde stála s rodinou na balkóně při Trooping the Colour…) 🙂 Kdysi jsem v rozjařené náladě někam do diskuse napsala, že jí pošlu krabici buchet s čokoládou, protože je nějak pohublá. Následně jsem dostala čočku od strážkyň korektního vyjadřování – že hodnotit něčí vzhled nebo postavu je nechutné, vlastně jsem se dopustila body shamingu! …
Kdysi jsem se v jedné nóbl hospodě ochutnala jejich domácí tonik. Upřímně, radši bych si ho dala s ginem, ale už jsem v sobě jeden koktejl měla a venku bylo 36 stupňů, nebyl čas na hrdinství… Přinesli mi nápoj s nečekaně světle zlatou barvou, ale jeho chuť byla neskutečná a fakt nesrovnatelná s kupovanými toniky. Ptala jsem se, jestli ho neprodávají i v lahvích domů, ale to neklaplo… tak nic. Takže když jsem při objednávání z bylinkového e-shopu NaturWay objevila…
Když jsem byla malá, vydloubávala jsem ze všeho slavnostního pečiva kandované ovoce. Jeho zvláštní chuť a konzistenci jsem si oblíbila až v dospělosti – a pochodeň vydloubávání po mně hrdě převzaly mé děti. Mám ostatně pocit, že u dětí je neláska ke kandovanému ovoci všeobecná – takže upřímně, tyto florentinky budete péct pro dospělé. A to je výhra! Můžete do nich klidně přidat i kandovaný zázvor, který by děti zaručeně pálil, zato dospělí budou z pikantních sexy cukrovinek nadšeni. Kdysi…
V poslední době jsem si oblíbila péct kachnu naporcovanou. Rozdělím ji na jednotlivé porce a ty pěkně napěchuju do malého pekáčku, přidám i kůži odřezanou z nepoužitých částí a dám společně péct. Jak se kůže vypéká, kachní porce se brzy koupou ve vlastním sádle, a výsledek je skvělý. Díky tomu mi zbyde skelet, ze kterého je prostě báječný kaldoun. A tak si ho letos na podzim fakt užíváme. Puristé budou jistě nadávat, že do správného kaldounu patří ještě široké nudle,…
Tento chléb jsem se naučila péct už kdysi dávno, když k nám podobný přinesla milá režisérka Tereza Kopáčová, pro jejíž film tenkrát Honza dělal muziku. Tereza je velmi inspirativní! Inspirovala mě i k pečení chleba. Původní rozpis surovin pochází od skvělé blogerky Kitchenette, pokud ji neznáte (což bych se divila), prozkoumejte její stránky! Já jsem si postupně doladila složení, které nám doma maximálně vyhovuje. Je to chléb pro každodenní použití… Není potřeba kvas, jen droždí, čímž se celá akce hodně…
Podzim je moje nejoblíbenější roční období. Takže asi proto mám taky největší chuť vařit a péct! Když se mi před pár dny povedlo najít v krajině starou hrušeň, dostala jsem děsnou chuť na tenhle hruškový koláč. Miluju sbírání ovoce v přírodě, mám ho mnohem radši než to z obchodů – zvlášť od doby, kdy jsem před pár lety prošla novinářskou exkurzí u jednoho italského velkoproducenta jablek… 🙂 Hrušky, křehké těsto… to vypadá, že skoro nic dalšího není potřeba. Ale já…
Předevčírem jsem telefonovala s mámou, která právě vytáhla z trouby jahodový koláč, takže náš hovor byl neustále přerušován škemráním táty, jestli to ještě chladne, nebo už si může ukrojit. 🙂 Hovor se odehrával na vzdálenost 140 km, ale měla jsem nutkavý pocit, že tu vůni cítím až k nám. Nedalo se nic dělat – ráno jsem vyrazila pro jahody. Následující recept používá slovo „lehounký“ jako dvojsmysl. Zaprvé je prostě fakt hodně lehký na přípravu. A zadruhé je vlastně titěrný, centimetrová…