Zápisky

Zápisky

Suchej klidně… ale únor?!

4. 2. 2019

Spousta lidí v mém okolí v únoru nepije, protože je nadchla akce zvaná s chlapáckou drsností Suchej únor. Já to chápu. Taky si někdy říkám, že bych ráda vyzkoušela, jestli zvládnu večeři bez skleničky vína. Třeba pstruh bez ryzlinku? Nebo zvěřinové ragů bez hutného červeného? Trochu se obávám, že na těchto kombinacích jsem fakt závislá, takže měsíc „sušit” možná není špatný nápad. Už jen proto, aby si člověk dokázal, že umí odolat vnitřním i vnějším tlakům. Ale proč proboha únor?…

Pokračovat

Zápisky

A světla ať nám svítí!

27. 1. 2019

Pokud patříte mezi jedince, kteří každoročně remcají, že v supermarketech začínají zářit světelné řetězy už koncem října, rovnou se vám omlouvám. Náš dům totiž taky začíná zářit s velkým předstihem. A navíc mu to vydrží dlouho!   Psychoterapie skoro zadarmo Mít sváteční náladu o Vánocích dokáže každá lama. Všude se všechno blýská, voní, v ledničkách se chladí šampaňské, na nohou máte fungl nové bačkůrky s kožešinkou a k večeři jíte chlebíčky s krabí pomazánkou. No a pak přijde leden a…

Pokračovat

Zápisky

Prokletí hodné holky v době internetové

20. 1. 2019

„Já to nechápu, jak to ty děti dělaj že zloběj, já bych to ani neuměl,” pronesl kdysi můj šestiletý synek. Musela jsem mu dát za pravdu. Zlobit neumí dodnes, stejně jako jsem to nikdy neuměla já. Máme prostě slušňáckou krev – přišlo nám nesmyslné trhat spolužákům výkresy a brát jim míče, stejně jako mi dneska přijde nesmyslné na někoho řvát a nebo ho citově vydírat. My slušňáci tohle neděláme. Pravidla slušného chování jsou ve mně za ta léta zažraná jako…

Pokračovat

Zápisky

Jediné tajemství, které potřebujete znát v lednu

14. 1. 2019

Pýcha předchází pád. O tom já vím své. Před dvaceti lety jsem pohrdavě kroutila hlavou nad všudypřítomnými lednovými úvahami na téma „jak shodím vánoční kila”. No, tak prostě o Vánocích tolik nežerte, ne? A nebudete pak v lednu mít postavu jako sněhulák. Ono se to pohrdá, když je vám dvacet. Letos jsem se fakt hlídala, cukroví jsem uzobávala se sebekontrolou buddhistické mnišky – a vaječný koňak, jakkoliv ho miluju, mi ještě z půlky stojí v lednici… A stejně, při stoupnutí…

Pokračovat

Zápisky

Novoroční projev od plotny

1. 1. 2019

Vážené dámy, pánové a bytosti nejasného pohlaví, ráda bych se s vámi na úvod roku 2019 podělila o několik myšlenek. Děkuji za chvilku pozornosti, kterou mi věnujete v tomto svátečním dni. Již včera jsem se u receptu na pečené koleno svěřila, že nevěřím rčení „Jak na Nový rok, tak po celý rok”. Dnes bych tuto myšlenku ráda rozvinula. Nebojte. Když něco špatně začnete, neznamená to, že to musí také špatně skončit. A že dneska začnete špatně, je vysoce pravděpodobné. Protože:…

Pokračovat

Zápisky

Přišel čas Poučení

30. 12. 2018

Nevím jak vy, ale já když něco dělám jednou za rok, nemám šanci si do dalšího roku zapamatovat detaily. Někdo by si mohl myslet, že už se hlásí skleróza, ale já tomu říkám „přeplněná kapacita paměti”. Když na ni má nárok můj mobil a počítač, tak já taky! Jen a jen kvůli přeplněné kapacitě jsem každoročně na Vánoce dělala stejné chyby – než jsem si před pár lety začala psát Poučení. Z dětství v komunistické zemi mi utkvěl v hlavě…

Pokračovat

Zápisky

Nejsem troškař. Skvělé dárky mi nestačí!

17. 12. 2018

Za dlouhá léta se mi povedlo vypozorovat jedno podivuhodné pravidlo. Ty nejvíc „trefené”, zasahující, dokonalé dárky, které jako by četly má nejtajnější přání, jsem dostávala od lidí, kteří mi jinak nejvíc ubližovali. Myslím, že tuším proč! Nejskvělejší dary dostáváte od psychopatů – lidí, kteří vás chtějí dostat tam, kam potřebují. Právě oni si umí nejlíp posvítit ve vašem podvědomí a nasadit přesně tu páku, která vás přitáhne – logicky, tahle schopnost je přece živí. Vím to. Kdysi jsem se po…

Pokračovat