V září jsem ji pekla asi šestkrát a vyzkoušela všechny možné ovocné kombinace – nikdy nezklamala. Jednou jsem ji udělala méně zlatavou – zapovídala jsem se s návštěvou a vytáhla ji nesoustředěně o pár minut dřív, s frajerským gestem „to už bude v pohodě!“ – a tehdy okraj tolik nekřupal. Ale pořád byl dobrý! Tohle je tedy asi jediné, co se dá na galetce „babí léto“ zkazit…

P.S.: Pokud vám název připomíná slané francouzské palačinky galettes, jistě to není podobnost náhodná – galette je francouzky placka, a základem obojího je placka z těsta. Ale jsou to dvě různá jídla. Třeba tady na slané galettes taky jednou dojde…

Suroviny:

1 lžíce vanilkového cukru

1 lžička prášku do pečiva

100 g celozrnné špaldové mouky

100 g hladké mouky

špetka soli

3 lžíce třtinového cukru

2 lžíce jablečného octa

80 ml řepkového oleje

5 lžic vody

jablka, hrušky, švestky, fíky… zkrátka ovoce, které nám nabízí babí léto, v libovolné kombinaci

2 lžíce javorového sirupu na potření

Postup:

V míse si promíchejte všechny sypké složky. Potom k nim vmíchejte i ty tekuté a vypracujte hladké těsto (nejlépe to půjde v robotu). Zabalte ho do fólie a dejte chladit na půl hodiny.

Mezitím si připravte ovoce. Jablka a hrušky nakrájejte na měsíčky, fíky na plátky, švestky stačí na poloviny, pokud jsou to ty klasické menší české. Jablka můžete po krájení vkládat do studené vody s troškou citronu, aby nezhnědly.

Rozpalte si troubu na 190 stupňů. Připravte si pečicí papír, nasypte na něj trochu hladké mouky a poté rozválejte těsto na kolo o průměru kratší strany plechu. Ozdobně na něj vyskládejte ovoce. Nechte si volný jen cca 4 cm široký okraj, a ten potom přehněte přes ovoce.

Pečte do tmavého zlatova, bude to trvat asi 20 minut. Nelekejte se, že při vytažení z trouby je mezi ovocem vypečená šťáva – chladnutím se všechno zpevní. Teprve po vychlazení přendejte opatrně galetku na ozdobný talíř. Přeneste ji na něj i s pečicím papírem – a papír pak opatrně vytáhněte.

The post Galetka „babí léto“ appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Kdysi jsem v rozjařené náladě někam do diskuse napsala, že jí pošlu krabici buchet s čokoládou, protože je nějak pohublá. Následně jsem dostala čočku od strážkyň korektního vyjadřování – že hodnotit něčí vzhled nebo postavu je nechutné, vlastně jsem se dopustila body shamingu!  Od té doby drbu vzhled a postavu ostatních jen v soukromých zprávách s kámoškami, je to bezpečnější. A princezně držím palce, ať se krásně zotaví a brzy nás zase těší svou klidnou moudrostí a šik šatičkami.

Ale k jednomu poznání jsem přece jen dospěla. Když jsem četla, že jejím nejoblíbenějším jídlem je melounový salát s fetou, dost mě ta kombinace překvapila. Pak jsem to vyzkoušela a od té doby v létě nejíme skoro nic jiného. A je mi jasné, že Kate by se mi na buchty s čokoládou asi vykašlala – tohle je totiž mnohem lepší. No, a na postavě je samozřejmě poznat, jestli jíte celé léto melounový salát s fetou, nebo buchty s čokoládou…

Na závěr léta jsem se tedy rozhodla vám napsat recept. Ať to ještě stihnete, než začnou podzimní plískanice… U nás doma mu nikdo neřekne jinak než „salát Kate“… 🙂 God save the (future) queen!

Suroviny:

200 g fety

1/2 vodního melounu, klidně bezsemenného (kupuji běžně v supermarketu), ale semínka jsou zdravá a jedlá!

2 salátové okurky

1 střední cibule

Na zálivku:

2 lžíce medu

2 lžíce olivového oleje

šťáva z jednoho citronu

2 lžičky soli

pepř

Velká hrst nasekané máty a bazalky – v takovém poměru, jaký máte rádi.

Postup:

Fetu nakrájejte na menší kostičky, meloun a okurku na větší, cibuli nasekejte najemno. Důkladně promíchejte všechny suroviny na zálivku (já je většinou protřepu v zavařovačce jako v šejkru). No, a to je všechno! Dobrou chuť!

Samozřejmě můžete zkusit i Full English Breakfast, že? Ale pak to jistě bude chtít volnější šatičky!

The post Melounový salát s fetou appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Takže když jsem při objednávání z bylinkového e-shopu NaturWay objevila chininovou kůru, zrodil se nápad, že si ho přece můžu vyrobit sama! Nebylo to úplně bezbolestné, protože receptů je zvlášť na zahradničních webech hromada a každý úplně jiný… Nakonec bych řekla, že se mi povedlo vyladit (pro mě) optimální recept, a tady ho máte! Během necelé hodinky budete mít tonikový sirup, který můžete ředit perlivou vodou a užívat si hořko-sladko-kyselou osvěžující limonádu.

Můžete tento recept vzít jako východisko a trochu si s ním hrát. Chininová kůra dodává toniku hořkost, takže když přidáte, bude hořčí (ale na mě už byly tři lžičky moc silné). Můžete samozřejmě zesílit i ty ostatní chutě… Najděte si svou verzi, což uděláte nejlíp tak, že si trošku hotového sirupu rozředíte sodovkou a hned budete vědět, co do sirupu přidat, aby byla chuť ta pravá.

Už při přípravě můžete přidat třeba rozmarýn nebo levanduli!

Chinin není dobrý pro těhotné a kojící ženy, to je asi známá věc, ale pro jistotu ji tady chci připomenout. My ostatní si můžeme směle připít slovy „na zdraví“, a to i tehdy, když je venku těch nezdravých 36…

Suroviny:

1 citron, 1 pomeranč, 1 limetka – ideálně v bio kvalitě, protože budete používat i kůru

500 ml vody

2 lžíce sušené citronely

1 lžička celého pepře

1 lžička nového koření

1 lžička mletého kardamomu

2 lžičky chininové kůry

1,5 lžičky kyseliny citrónové

200 g cukru

(volitelně sušená levandule nebo rozmarýn)

Studená perlivá voda k ředění hotového vychladlého sirupu

Postup:

Všechny tři plody pečlivě omyjte. Škrabkou z nich oloupejte barevnou kůru – pokud je bio, dejte ji do kastrůlku, pokud není bio, usušte ji třeba jako pokojovou vůni. Plody rozkrojte napůl a jejich šťávu vymačkejte do kastrůlku. V ruce vám zbyde bílá kůra. Tu překrájejte na větší kusy a také přidejte do kastrůlku. Pak tam dejte i vodu, citronelu, všechno koření a chininovou kůru. Všechno pomalu 20 minu vařte. Pak ještě nechte čtvrt hodinky stát.

Směs sceďte do druhého kastrůlku, pečlivě vymačkejte, ať nepřijdete o žádnou lahodnou tekutinu. Vmíchejte cukr a kyselinu citronovou, promíchejte, a opatrně při mírném varu dalších dvacet minut povařte. Vznikne vám kalný sirup tmavě zlatavé barvy. Zkuste lžičkou na talířku, jestli při chladnutí houstne – pak je hotový. Pokud je moc řídký, dejte mu ještě trochu času. Ochutnejte a vylaďte podle sladkosti/kyselosti, kterou potřebujete. Já mám radši osvěžující kyselou příchuť.

Hotový sirup nechte prochladnout a pak ho sceďte do láhve přes jemné sítko (já mám nejjemnější plastové, takže opravdu čekám na nízkou teplotu sirupu). Na sítku vám zbyde ještě jemný prach z chininové kůry. Pokud byste ho nepřecedili, budete mít na dně sklenky s tonikem usazeninu – to ale nemusí vadit.

A to je celé! Tonikový sirup řeďte ledovou perlivou vodou, krájejte do něj kolečka citrusů všech barev, přidejte snítku nějaké byliny… a zjistíte, že vůbec nechápete proč by to někdo kazil ginem!

P.S.: Mám ráda tyto recepty, ve kterých se divoce mísí sladká, kyselá i hořká chuť. Takže o víkendu se chystám zpracovat poslední rybíz z mrazáku – na naše oblíbené košíčky s rybízovým sněhem.

The post Domácí tonik appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Mám ostatně pocit, že u dětí je neláska ke kandovanému ovoci všeobecná – takže upřímně, tyto florentinky budete péct pro dospělé. A to je výhra! Můžete do nich klidně přidat i kandovaný zázvor, který by děti zaručeně pálil, zato dospělí budou z pikantních sexy cukrovinek nadšeni.

Kdysi jsem při psaní kuchařky pátrala, jaký je přesně rozdíl mezi florentýnkami a marokánkami. Zjistila jsem, že si o tom každý zdroj myslí něco trochu jiného. Každopádně, pokud chcete oslnit společnost, poučte ji že marokánky jsou arabského původu a původně se do nich dokonce přidával hašiš, zatímco florentinky pochází skutečně z italské Florencie a obejdou se zcela bez drog.

Suroviny:

220 ml smetany ke šlehání + 4 lžíce na polevu

50 g másla

5 lžíc třtinového cukru

1 lžíce medu

70 g loupaných mandlí

4 lžíce hladké mouky

1 lžička mletého zázvoru

cca 150 g kandované pomerančové kůry, dalšího kandovaného ovoce, rozinek, brusinek a ořechů (naskládejte si směs podle chuti)

50 g kandovaného zázvoru, nakrájeného na kostičky

50 g hořké čokolády, pokrájené + 100 g na potírání hotových florentinek

Postup:

1. Troubu si předehřejte na 180°C. Plech vyložte pečicím papírem. Do kastrůlku dejte smetanu, máslo, cukr a med, postavte na mírný plamen a za stálého míchání přiveďte k varu. Míchejte až vznikne hladká kaše. Pak vypněte, odstavte, vmíchejte mandle, mouku, mletý i kandovaný zázvor, pomerančovou kůru, směs ovoce, ořechy a pokrájenou čokoládu.
2. Poté čajovou lžičkou nabírejte hrudky a dávejte je na plech s několikacentimetrovými rozestupy. Lžičkou je trochu rozetřete a počítejte, že se ještě roztečou. Dejte je do rozehřáté trouby a pečte 12-15 minut do růžova.
3. Pak je vyndejte a nechte vychladnout na plechu, během chladnutí se zpevní.
4. Ve vodní lázni si rozpusťte čokoládu se zbylou smetanou. Hotové florentinky potřete z jedné strany rozpuštěnou čokoládou a nechte úplně vychladnout.

TIP: Tyto florentinky můžete klidně udělat pár dní před svátky, jsou totiž hned vláčné. A samozřejmě si naplánujte také Cukroví pro modernisty!

The post Florentinky s pomerančem a zázvorem appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Díky tomu mi zbyde skelet, ze kterého je prostě báječný kaldoun. A tak si ho letos na podzim fakt užíváme. Puristé budou jistě nadávat, že do správného kaldounu patří ještě široké nudle, ale my doma v polévce s jíškou už další mouku nepotřebujeme – tak ho zkrátka děláme bez nudlí! Pokud ale rádi dodržujete tradici se vším všudy, rozhodně vám nebudu bránit, že?

Ostatně, záleží jen na vás, jak moc si s kaldounem chcete vyhrát. Moje verze níže je taková střední cesta.

• Máte-li čas a chuť, klidně si do něj připravte vlastní domácí široké nudle (recept najdete třeba tady, u báječné kolegyně Florentýny).
• A naopak – co se týče játrových knedlíčků, níže máte sice recept jak si je udělat doma, ale věřte že ve fofru rozhodně nepohrdnu skvělou játrovou zavářkou od našeho řezníka.
• Jako u všech tradičních jídel, i u kaldounu najdete desítky variant a každý přísahá na tu svou. Někdo do něj pridává i čerstvou smetanu! My ho máme rádi bez, ale zkuste to. Třeba vás tahle lahodná – ale už docela těžká – verze bude bavit ještě víc.

Máte tedy možnost přichystat “pečlivý kaldoun” i “bleskový kaldoun”, podle toho kolik máte času i energie. Věřte, že i ten bleskový je jednou z nejlepších polévek, co česká kuchyně nabízí. A to je co říct, protože já je miluju všechny! (no dobře, kromě dršťkovky…) 🙂

Suroviny na vývar (4 porce):

skelet z kachny (a drůbky, máte-li)

2 bobkové listy

10 kuliček pepře

5 kuliček nového koření

1 cibule

2 stroužky česneku

1 mrkev + kousek celeru + 1 petržel

sůl a pepř

špetka muškátového květu

Suroviny na polévku:

2 lžíce másla

2 lžíce hladké mouky

1 mrkev + kousek celeru + 1 petržel

vychladlý kachní vývar

kachní maso obrané z kostí

nasekaná petrželka nebo pažitka

Na játrové knedlíčky:

200 g kachních jater

6 stroužků česneku

sůl + pepř

1 vejce

majoránka

50 g másla

50 g strouhanky

Postup:

1. Nejdřív si připravte vývar – všechny suroviny dejte do litru vody a nechte pomalu táhnout kolem bodu varu, ideálně tak 2 hodiny. Pak ho nechte vychladnout. Pokud spěcháte, můžete k přípravě polévky použít horký (jíšku ale pak nejdřív rozmíchejte studenou vodou).
2. Rozmixujte kachní játra, promíchejte je se všemi surovinami na knedlíčky, vytvarujte z nich malé kuličky a uvařte je mírným varem 5 minut zvlášť v osolené vodě. Pak je propláchněte studenou vodou a odložte na stranu.
3. Očistěte si kořenovou zeleninu a nakrájejte ji na malé kostičky. Ty opečte na másle do mírného zlatova. Zasypte moukou a za stálého míchání vytvořte voňavou jíšku. Tu zalijte ji přeceděným studeným vývarem a rozmíchejte. Nechte vařit pomalým varem asi 20 minut.
4. Mezitím oberte maso z vyvařených kostí a také ho přidejte do polévky. Na posledních 5 minut přidejte i předvařené játrové knedlíčky – díky tomu se nerozvaří, ale přesto předají polévce trochu své chuti. Ochutnejte a dochuťte solí či pepřem. Nechte trochu odpočinout, aby se chutě propojily.
5. Podávejte posypaný petrželkou nebo pažitkou.

Kdybyste přece jen chtěli něco přikousnout, co třeba ořechový chléb?

The post Kachní kaldoun appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Je to chléb pro každodenní použití… Není potřeba kvas, jen droždí, čímž se celá akce hodně zjednodušuje. Není potřeba ani dlouhé hnětení, překládání atd. Prostě rychlovka s geniálním výsledkem.

Můj recept na kváskový chléb najdete tady. Já osobně je střídám – chléb z kvasu peču pravidelně cca jednou týdně (kdo to zná, ví že je třeba kvásek neustále oživovat novým pečením).

A mezitím často peču tenhle drožďový, třeba když má dorazit velká návštěva. Je to ostatně i super dárek pro kohokoliv (včetně paní učitelky nebo úřednice na radnici, když jste nestihli zaplatit včas popelnice). Stačí převázat červenou mašlí a všichni druhý den píšou děkovné SMS. 🙂

Recept je na dvě chlebové formy – u nás doma je to pro 4 lidi na týden. Dá se samozřejmě udělat i poloviční dávka. Bez formy to nezkoušejte, měli byste placku, to těsto je řídké. Ovšem výsledek božský!

Suroviny:

20 g čerstvého droždí (půlka kostky)

1 lžíce třtinového cukru (může být i bílý)

720 ml teplé (ne horké vody)

1 lžíci oleje

1 lžíci octa

400 g hladké mouky (většinou dávám hladkou špaldovou, může být i obyčejná hladká, ale ne celozrnná)

200 g celozrnné žitné mouky

150 g celozrnné pšeničné mouky

1 lžíce soli + 1 lžíce kmínu

3 lžíce mletého máku (můžete vynechat, ale je zdrojem skvělé chuti, barvy a hromady vápníku!)

Směs ořechů podle vaší chuti. Třeba vlašáky, lískové, dýňová i slunečnicová semínka, dokonce i arašídy.

Postup:

Nejdřív dejte do mísy droždí, cukr a vodu. Promíchejte a nechte 10 minut stát.

Pak vmíchejte olej, ocet, kmín, sůl a důkladně promíchejte. Poté přidejte všechny mouky, mák a ořechy. Opět důkladně promíchejte (nejlepší je nechat robota, ať si s těstem deset minut hraje).

Můžete také přidat 2 lžíce neslazeného holandského kakaa pro barvu. Je zdravé a vypadá to efektně! Samozřejmě si ohlídejte, abyste omylem nepoužili slazené kakao typu Granko, to by fakt nebylo ono…

Promíchané těsto zakryjte a dejte na hodinu kynout.

Pak přelijte do forem vymazaných olejem, nechte vzejít nad okraj forem (cca 30 minut?) a dejte do trouby na 185°C/ 50 minut. Dolů do trouby dejte kastrůlek s vodou, chce to vlhkost… Chléb nekrájejte horký, dejte mu aspoň půl hodiny na prochladnutí mimo formu.

Vydrží v pohodě týden a to takhle: zabalte ho do utěrky a s ní ho dejte do igelitky nebo chlebníku. Utěrku po třech dnech vyměňte za suchou. A připravte se na to, že kupované chleby už nebudou nic pro vás…

The post Nejjednodušší ořechový chléb appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Hrušky, křehké těsto… to vypadá, že skoro nic dalšího není potřeba. Ale já si vzpomněla na frangipane – jednoduchý mandlový krém, který skvěle funguje právě s ovocnými koláči. Dodá jim další zajímavou příchuť. Už jsem ho zkoušela i s lískovými oříšky, když jsem zrovna doma neměla mandle – a doporučuju zkusit obě varianty!

Ke špaldové mouce píšu asi vždycky to samé – leckdo se bojí, jestli nebude koláč chutnat až moc „zdravě“, ale hladkou špaldovku nepoznáte (poznali byste celozrnnou), je jemňoučká, má jen mírně oříškovou chuť. Můžete samozřejmě použít i normální hladkou klasiku. Špaldová je malinko bohatší na různé minerály, ale ty můžete klidně získat i jinak!

A ano, teď by měly zaznít fanfáry, po roce jsem zase přidala recept! Asi už mě znáte, mnohem častěji něco přidávám na svou FB stránku, to je pro mě v běžné životní divočině taková rychlejší cesta… 🙂

Suroviny:

Těsto:

250 g hladké špaldové mouky

špetka soli

125 g moučkového cukru

100 g studeného másla

1 vajíčko + jeden bílek na závěrečné potření

vnitřek 1 vanilkového lusku

Frangipane (mandlová náplň):

50 g másla

50 g moučkového cukru

1 vajíčko

10 g hladké mouky

50 g strouhaných mandlí

Ovoce:

6 hrušek

1 lžíce koření do perníku

1 lžíce citronové šťávy

2 lžíce másla

Postup:

1) Nejdřív si připravte těsto. Mouku prosijte do mísy, přidejte sůl, cukr, pokrájené studené máslo, a rychle vypracujte něco jako drobenku. K ní pak přidejte vajíčko a semínka z vanilkového lusku. Zpracujte rychle dohladka, těsto pak dejte do sáčku a nechte hodinu odpočívat v chladu.

2) Pak si připravte frangipane: Smíchejte máslo s moučkovým cukrem, vmíchejte vajíčko, mouku a mandle. I tuto hmotu dejte do sáčku a uložte ji na dvě hodiny do chladna.

3) Po dvou hodinách rozpalte troubu na 180 C (horkovzdušnou na 160). Vyndejte těsto, vyválejte placku na velikost koláčové formy, opatrně ji přeneste do suché formy, nekolikrát propíchněte vidličkou a dejte cca na 15 minut péct. Poté potřete vaječným bílkem, a dejte zpátky ještě na cca 7 minut.

5) Upečené těsto vyndejte, nechte lehce vychladnout a mezitím si nakrájejte hrušky na plátky. Můžete je předtím oloupat, ale nám doma slupky nevadí a jsou zdravé. V kastrůlku si rozpusťte dvě lžíce másla s lžící citronové šťávy.

6) Těsto potřete vrstvou frangipanu a na ni vyskládejte plátky hrušek. Pokapejte je rozpuštěným máslem a posypejte perníkovým kořením. Pečte dozlatova, bude to trvat přibližně půlhodinu.

TIP: Vychladlý koláč můžete podávat se šlehačkou nebo kopečkem vanilkové zmrzliny – ale klidně se bez toho obejde! 

The post Hruškový koláč s frangipane appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Následující recept používá slovo „lehounký“ jako dvojsmysl. Zaprvé je prostě fakt hodně lehký na přípravu. A zadruhé je vlastně titěrný, centimetrová vrstva křehkého těsta pokrytá vrstvou jahod a drobenky… To splňuje mou představu o ideálním dezertu – mám totiž ráda sladké, ale fakt nepotřebuju pěticentimetrovou vrstvu moučného těsta. Jen tak si mlsnout. Ale necítit se nacpaná nebo přeslazená.

Od doby, kdy vedu nutriční poradnu, mi došlo že je sice fajn milovat máslo, ale ne každý si ho může dovolit v neomezeném množství, stejně jako spoustu cukru a bílé mouky. Proto si v receptu můžete vybrat mezi máslem a Herou, nebo to klidně dát půl napůl (tak to často dělám já). Dokonce i cukr se dá nahradit bez ztráty lákavosti, ale třtinový vám moc nepomůže – pokud chcete s kaloriemi dolů, chce to třeba xylitol. Zní to děsivě, ale je to přírodní sladidlo z březové kůry, takže v pohodě… Používá se ve stejném množství jako cukr, a koupíte ho i v supermarketech. Ale bacha, jeho chuť je tak trochu „svěží“, podobná třeba oblíbeným bonbonům z hroznového cukru – takže v ovocných koláčích ho nepoznáte, ale v čokoládových bude působit divně.

Z mých dřívějších receptů možná víte, že mám ráda hladkou špaldovou mouku. Má jemnou oříškovou chuť a i k jahodovému koláči se hodí dokonale. Ale konec řečí, protože v tomto případě bude možná úvod delší než recept!

Suroviny:

230 g hladké mouky (ideálně hladké špaldové)

špetka soli

60 g moučkového cukru

půlka vanilkového lusku

1 vejce

150 g másla nebo Hery

500 g jahod

Na drobenku:

5 lžic hladké mouky

3 lžíce cukru krupice

3 lžíce másla

Postup:

Mouku prosijte a promíchejte se solí a cukrem, vyškrábněte do ní i obsah poloviny vanilkového cukru.  Nasypte do mísy robotu, přidejte pokrájené studené máslo a vajíčko a vypracujte hladké těsto.

Pokud pracujete ručně, nejdřív si máslo v míse posekejte nožem, pak přidejte ostatní ingredience a všechno lehce vypracujte (nejdřív nožem, pak rukama), aby se těsto moc neohřálo.

Těsto dejte na půl hodinky vychladit ve fólii a mezitím si připravte jahody – očistěte je a nakrájejte na silnější plátky (cca 1 cm). Do jiné misky si dejte suroviny na drobenku, ať máslo zatím trochu změkne.

Troubu rozpalte na 180 stupňů. Připravte si koláčovou formu – pokud je kvalitní, nemusíte ani vymazávat, toto těsto se nepřipeče, maximálně lehce podsypejte moukou. Vložte do ní vychlazený bochánek těsta, válečkem ho co nejvíce roztáhněte do šířky, a na závěr už rukama rozprostřete tak, aby bylo těsto hladké a mělo pěkné vyšší okraje. V centru ho propíchejte vidličkou.

Na těsto spirálovitě vyskládejte jahody a prsty si vypracujte drobenku – pokud by se málo drobila, přidejte ještě trochu mouky. Koláč posypejte drobenkou.

Dejte péct na 35-40 minut, zkrátka dozlatova. Po upečení si uložte bobříka sebeovládání a nechte  koláč vychladnout. Máslo v křehkém těstě musí ztuhnout, jinak by se vám koláč rozpadal.

TIP: Tento jahodový koláč je dokonalý tak, jak je. Ale kdybyste přece chtěli přidat trochu rozmařilosti, nahraďte v drobence polovinu mouky mletými mandlemi… A pokud vám trošku jahod zbylo, zkuste ještě jahodové tiramisu!

The post Lehounký jahodový koláč appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

O Benátkách už jsem toho napsala spoustu do různých časopisů, ale jednu věc pořád zanedbávám – nějaké ty recepty. A protože v Benátkách jsou naším nejoblíbenějším způsobem obživy cicchetti s vínem, dneska ten dluh hodlám napravit!

Cicchetti – to jsou prostě jednohubky, ale v benátském stylu. Prodávají se v malých barech a vinárničkách jako zákusek k vínu. Takže sedíte nad některým romantickým kanálem, sledujete západ slunce a k vínu přikusujete tyhle drobné chlebíčky.

Bývá jich spousta druhů, ale my si nejvíc oblíbili ty mořské. Kdo by se divil, když zároveň čicháte vůni slané vody a posloucháte šplouchání vlnek kolem vaporetti a gondol?

A teď k věci!

Sarde in saor

Sladkokyselé sardinky jsou typicky benátskou lahůdkou. Nejdřív byla tahle úprava čistě účelová – šlo o způsob, jak zvýšit trvanlivost čerstvě nalovených rybek. No ale ta dobrota, která z toho vznikla!! Chutnají skvěle jen tak na talíři s kouskem chleba nebo polenty, ale já mám vlastně asi nejradši jejich jednoduché podávání na kousku bílé ciabatty.

A protože myslíme na své zdraví a linii, ciabatta bude tenká – a sardinek naopak slušná nálož, že? 😀

Suroviny:

500 g malých sardinek (čerstvých, mražených, v nouzi konzervovaných)

4 lžíce slunečnicového oleje na opečení

3 lžíce extra panenského olivového oleje

500 g cibule

2 bobkové listy

1 dcl jablečného octa

sůl a pepř

3 lžíce rozinek

2 lžíce pinií (nebo mandlí)

Postup:

Sardinky opláchněte, osušte papírovou utěrkou a několik minut opékejte z obou stran na pánvi se slunečnicovým olejem. Pokud používáte konzervované sardinky, tuto fázi vynechte. V obou případech ze sardinek nakonec slijte olej a nechte je okapat, například ve velkém cedníku.

Mezitím si na olivovém oleji v jiné pánvi pomalu opékejte cibuli, nakrájenou na tenké kroužky. Hned na začátku k ní přidejte i bobkový list, jablečný ocet, sůl a pepř. Zakryjte poklicí, udržujte mírný plamen a občas promíchejte. Buďte opatrní – cibule by neměla zhnědnout, povolen je jen jemný zlatavý nádech. Měla by být průsvitná a hebká, bude to trvat tak 40 minut. Pět minut před koncem vmíchejte lehce k cibuli i rozinky a pinie (mandle). Ochutnejte. Připadá vám takto připravená cibule správně sladkokyselá? Můžete přidat trošku jablečného octa, rozinek, třtinového cukru… Je fajn také ochutnat po dni marinování, když se chutě prolnou. Tehdy poznáte nejlépe, jestli je potřeba chuť ještě doladit.

Připravte si skleněnou nebo kameninovou nádobu s poklicí (místo poklice poslouží i potravinová fólie). Do ní skládejte postupně vrstvy sardinek a ochucené cibule. Poslední vrstvu by měla tvořit cibule. Pokud vám na pánvi zbyla nějaká cibulová šťáva, zalijte s ní pokrm v nádobě. Dobře zakryjte, a nechte marinovat v chladu alespoň 24 hodin (ale mnohem lépe 2-4 dny). Hotové sarde in saor podávejte na plátcích pečiva, nebo třeba s polentou (můj recept na grilovanou polentu najdete zde)… podle chuti.

TIP: Sardinky jsou skoro jediní živočichové, jejichž kosti jíme, všimli jste si? Díky tomu jsou parádním zdrojem vápníku. To se hodí v každém věku, takže u nás doma jsme taková sardinková velmoc. 😀

Polpe al pomodoro

Ano, chobotnice s rajčaty, to je klasika kterou potkáte leckde v Itálii. Ale jen v Benátkách zjistíte, jak je takové chapadlo dobré na cicchettce! Osobně ji mám takhle mnohem radši, než v jiné klasice – salátu z chobotnice a brambor – která vás bude v Benátkách taky potkávat na každém rohu. S rajčaty mi chobotnice sedne. Čerstvou v Čechách asi hned tak nekoupíte – pracujme tedy s tím, co máme k dispozici. Třeba s konzervovanými malými chapadly, které snadno najdete i v našich supermarketech.

2 konzervy chapadel z chobotnice, okapaných

1 cibule

1 lžíce olivového oleje

4 stroužky česneku

3 rajčata

sůl a pepř

3 lžíce rajčatového protlaku

1-2 lžičky třtinového cukru

1 lžíce balzamikového octa

lžička sušeného oregana

lžička sušené bazalky

dle chuti nasekané černé nebo zelené olivy

čerstvá bazalka nebo oregano na ozdobení

Na olivovém oleji si zlehka opečte pokrájenou cibulku a česnek (na plátky). Přidejte pokrájená chapadla a na kostky nakrájená rajčata. Osolte a opepřete. Nechte několik minut opékat za občasného promíchnutí. Pak přidejte protlak, cukr, balzamiko, oregano, bazalku, dle chuti olivy, promíchejte a nechte cca 20 minut mírně probublávat. Mezitím ochutnejte – výsledná chuť by měla být příjemně sladkokyselá a hustota taková, aby směs držela na kousku pečiva. Upravte chuť a strukturu tak, aby vám vyhovovala.

Tuto směs můžete podávat na plátcích ciabatty, bagety nebo autenticky na plátku grilované polenty (můj recept na polentu najdete zde).

The post Naše nejmilejší cicchetti appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.

Proč vůbec dělám cizokrajné kimči, když máme naši středoevropskou variantu – kysané zelí? No, to je jednoduché. Kysané zelí mám moc ráda v zelňačce nebo jiných lahůdkách, ale syrové mi nechutná – jenže když kysané zelí převaříte, o spoustu užitečných látek, podporujících imunitu, se tak připravíte.

Pokud si kimči oblíbíte a budete se chtít posunout dál, mrkněte třeba na blog mé nesmírně šikovné kolegyně Jany ze Zásadně zdravě. Její kimči pro pokročilé najdete tady.

Kimči se jí syrové. Klidně po každém teplém jídle. Stačí malá mistička, uvidíte, jak vás osvěží, a budete úplně cítit, jak vaše imunita roste a sílí. A to se hodí! 😀

Suroviny:

1 hlávka čínského zelí

1-2 lžíce mořské soli (podle velikosti zelí)

2 mrkve

1 velká bílá ředkev, klidně ale i velká žlutá ředkev, 7 ředkviček, kedlubna

1 červená cibule nebo 3 jarní cibulky

2 stroužky česneku

3 cm čerstvého zázvoru

podle chuti čerstvá chilli paprička

Postup:

Listy čínského zelí pořádně očistěte (nechte si stranou tolik listů, aby vám mohly vytvořit „víko“ do sklenic, viz dále). Pak je pokrájejte napříč na proužky. Dejte do velké mísy, zasypejte solí a čistýma rukama pár minut masírujte (nebuďte ale přehnaně opatrní – když si ruce vydezinfikujete, dezinfekce pak vyhubí dobré bakterie, které budete potřebovat ke kvašení). Nechte pak odpočívat a mezitím si očistěte a nastrouhejte ostatní zeleninu. Jarní cibulku nasekejte, česnek prolisujte, zázvor oloupejte a nastrouhejte, chilli papričku nasekejte najemno.

Když zelí změknou listy (může to trvat třeba půl hodinky, poznáte to tak, že se ohnou místo prasknutí), vmíchejte do něj všechny ostatní ingredience. Puštěnou vodu nevylévejte! Všechnu zeleninu rozdělte do čistých zavařovacích sklenic, aby zůstala cca třetina sklenice volná. Rovnoměrně do nich rozlijte i puštěnou vodu. V každé sklenici zeleninu pořádně stlačte (třeba menší sklenicí), tak aby vám nálev vylezl nahoru. Zeleninu pak zatižte pod hladinou nálevu tím, že vytvoříte pomyslné „víko“ z ponechaného zelného listu.

Postavte na několik dní do pokojové teploty. Sklenice můžete zavřít, ale nechte je každý den rychle „prodýchnout“ (pokud nechcete vůni kvasícího kimči v místnosti, nechte ho prodýchnout z okna).

Po cca 5 dnech je kimči hotové – ochutnejte, má ostrou a výraznou chuť. Tehdy ho můžete schovat do chladničky a už si jen užívat, jaké výhody přináší každodenní uzobávání vašemu tělu…

The post Naše domácí kimči appeared first on Karolina Ponocná Kamberská.