Nevím jak vy, ale já když něco dělám jednou za rok, nemám šanci si do dalšího roku zapamatovat detaily. Někdo by si mohl myslet, že už se hlásí skleróza, ale já tomu říkám „přeplněná kapacita paměti”. Když na ni má nárok můj mobil a počítač, tak já taky! Jen a jen kvůli přeplněné kapacitě jsem každoročně na Vánoce dělala stejné chyby – než jsem si před pár lety začala psát Poučení.
Z dětství v komunistické zemi mi utkvěl v hlavě název Poučení z krizového vývoje, což byl dokument který soudruzi vydali po 68. roce, a který jsem naštěstí nikdy nemusela číst. Má vlastní Poučení čtu pravidelně a pozorně a považuji je za požehnání, o které se s vámi ráda podělím!
Poučení o poučení
Poučení píšu vždycky těsně po Vánocích a pečlivě do něj zanesu všechno, co letos o Vánocích klaplo a co ne. A to pěkně do čerstvého diáře, na 30. listopad, což je doba, kdy začínám chystat nové Vánoce…
Píšu si hromadu podstatných informací, které mi příští rok zachrání kůži. Tak třeba:
- 15 druhů cukroví bylo letos akorát. Vosích hnízd bylo zase málo! Udělala jsem jich šedesát, příští rok dám 80. Mandlové hříbky nejí nikdo kromě mě, takže jsem kvůli nim teď tlustá. Příští rok nedělat!!
- Příště to chce pár zdravých druhů cukroví, místo klasiky. Celá rodina nadává, že to jí proti své vůli, ale nemůže se ovládnout. Příště udělám raw cukroví bez cukru a uvidíme!
- Bramborový salát už může být klasika, nikdo nic nevyndaval na stranu. Kilo brambor bylo akorát.
- Vinné klobásy stačí půl kila, víc se stejně nesní.
- Upekla jsem jednu štólu plnou ovoce a marcipánu – a jednu vánočku, ve které byly jen mandle (ještě loni děti vydloubávaly rozinky, že je nejedí). Štóla se snědla okamžitě, vánočku musím všem vnucovat. Příště dvě štóly!
A tak dále. Jak vidíte, je to nadmíru praktická záležitost. Jaké poučení jste si z letošních Vánoc odnesli vy?
Komentáře