Bejvávalo, za dávných pradávných časů… jsem bydlela v domě se starým ovocným sadem. Milovala jsem ho a zároveň nesnášela, protože když byl úrodný rok (jako letos), měla jsem pocit že se z nekonečného množství jablek brzy zcvoknu. Nacpala jsem je většinou v přepravkách do sklepa a pak celou zimu chodila a ubírala – vždycky pár jablek na koláč, a dalších pár shnilých na vyhození… V domě se sadem už nebydlím. A tak letos jezdím českou krajinou a rvou mi srdce…
Nevím, kdo vymyslel spojení bezinek a kávy. Byl to každopádně génius, a kdo jednou ochutnal, má každoročně o jednu podzimní povinnost navíc…. Je to ovšem povinnost z kategorie „velmi příjemné”. Recept, ze kterého vychází tato moje verze, mi obstarala moje milá tchýně a jeho přesný název zní Bezinkový likér od Hedvičky Pokorné z poděbradské lékárny. Součástí původního receptu je i závěrečná věta Pije se frťan denně. Vzhledem k tomu, že recept pochází od lékárnice, dalo by se to brát jako…