Zápisky

  „Pan Wickham si jistě dokáže snadno získat přátele. Otázkou zůstává, jestli si je také dokáže udržet.” Něžný sarkasmus pana Darcyho z Pýchy a předsudku (jo, taky tuhle knížku miluju) vystihuje celou zapeklitou problematiku sympatických lidí. Pokud jde o mě, sympatickému člověku nevěřím ani nos mezi očima. Přečtěte si, proč.   Kdo je sympatický? „Culí se, zubí se, všechny nás má tak rád”, zní další charakteristika nehodného pana Wickhama z knížky Jane Austenové. Světová literatura se fenoménu sympatických lidí věnuje…

Pokračovat

Minulý týden zuřila na facebooku diskuse, zda ženy uráží, když jim muž otevírá dveře. Je galantnost projevem nadřazenosti, nebo úcty k ženě? U nás doma držíme prst na tepu doby, a tak jsem pro vás sebrala několik rozhovorů z každodenní reality, které se tématu úzce dotýkají. Pro vaši snazší orientaci jsem aktéry označila M (muž), Ž (žena), D (dítě).   Situace 1) Ž: Všímáš si, že jsem panu zedníkovi podržela dveře, protože jsem genderově vyvážená a nepodléhám předsudkům? M: No…

Pokračovat

Takhle po čtyřicítce už člověk sleduje lidstvo nějakou dobu… To by musel být fakt tupec, aby si nedokázal uvědomit jisté zákonitosti, že?  No… Právě že ne! Čím déle sledujete život lidí kolem vás, tím víc zjišťujete, že žádné zákonitosti neplatí. A snad nejvíc neplatí pravidla o výchově dětí. Zní to jako děsně skeptický postoj, ale věřte mi, že je to vlastně uklidňující. Posuďte sami:   Pravidlo první: Věnujte dítěti hodně času, dokud je úplně malé. Vyroste z něj duševně silný,…

Pokračovat

Když jsem měla natáčet pilotní díl svého kuchařského pořadu, byla k nám na venkov vyslána kostymérka. Dostala zásadní úkol – vybrat z mého rozsáhlého šatníku kombinaci oblečků, ve kterých se okamžitě stanu nezapomenutelnou televizní hvězdou. Nezapomenutelná byla ovšem hlavně paní kostymérka. Když extravagantní dvoumetrová dáma v kožené kombinéze vystoupila ze zlatého autíčka před naší prostou chaloupkou, jehlové podpadky jejích kozaček zapadly hluboko do únorového bláta. V tu chvíli spustila soucitnou lamentaci, jak proboha TADY můžu žít, a její bolest nad…

Pokračovat

Pro dnešek se naše Kancelář pro uvádění časopisových rad na pravou míru zaměřila na rady zoufalým, stárnoucím, často až třicetiletým (!!) ženám, které se obávají, zda budou schopny stárnout s grácií. Naštěstí v lifestylových časopisech najdeme mnoho návodů, jak hladce proplout stářím jako elegantní, štíhlá a energická rybička – ano, a nebudeme v tuto chvíli přemýšlet, co nás čeká na konci této hladké plavby. O tom až příště, v článku 5 rad, jak zemřít důstojně. Ehm.   Rada 1: Obklopujte…

Pokračovat

„Mami, obávám se, že tahle postel je pro dva lidi moc malá”. Tu drsnou větu pronesl můj osmiletý synáček, když jsem mu jako vždycky přečetla před spaním kapitolu a chystala se dokončit rituál obvyklým způsobem: zaklapnu knížku, položím mu ruku kolem ramen a během tří minut spí… Děláme to tak od jeho narození a mně najednou došlo, že tohle je definitivní. Dětem jsem četla před spaním vždycky, ale když byly mé velké děti malé, často jsem se k tomu musela…

Pokračovat

Už léta tvrdím, že v mém případě je slovo „zahradničit” spojením slov „ničit” a „zahradu”. V případě stolničení jsem ovšem profík. A to jistě i proto, že se mi v tom správném věku dostala do ruky kniha určená mladým prvorepublikovým hospodyňkám, a v ní kapitola, kterou psala sama Anna Guthová-Jarkovská. Manželka proslulého mistra etikety Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského byla ve své době něčím, co bychom dnes odporně (nemyslím odborně) nazvali „lifestylovou novinářkou”. Její rady ohledně úpravy stolu jsou neodolatelné. Jasně, že…

Pokračovat