Milí, tuhle písničku jsem napsala měsíc před smrtí mojí ségry Lu, letos v březnu. Byla to doba, kdy jsme pořád podvědomě čekali telefonát z nemocnice, kde už 10 měsíců ležela ve vegetativním stavu. Nikdo z doktorů nám nikdy nedal naději, že by skok z Pastýřáku mohla dlouhodobě přežít.
Pozoruhodný je, že v první sloce zpívám “to nám sobota pěkně začíná”, a ten telefonát nakonec fakt přišel v sobotu ráno. Myslim že to ségra nějak řídila, stejně jako si odchod z našeho světa symbolicky naplánovala na noc z Velkýho pátku na Bílou sobotu. Divoženka do posledního dechu.
Věřim ze tahle pisnička vypráví o Lu takový, jaká byla. Se všim smíchem, lehkostí, hořkostí i ultimátní divokostí. 🖤🥷
Tady je video: Kamberská & Ponocný: Vraní hodina.
Kdybyste chtěli zavzpomínat na Steinovky, přijďte 22. října do Malostranské besedy v Praze. Místo ségry tam se mnou bude hrát můj muž Honza, prostě zase “zpívá celá rodina”. Ale Lu tam jistě bude taky, sarkasticky komentovat od nebeskýho báru. 🙂
