Kávové tiramisu je klasika, ale přiznávám, že mi k srdci zas tak moc nepřirostla – nemám asi vyvinutý smysl pro kombinaci kávy a nakyslé chuti krému. O to víc mě baví ovocné variace. Třeba jahodové tiramisu je u nás doma symbolem začátku léta. Pokud uděláte jahodové tiramisu do skleniček, nemusíte se stresovat, jestli bude držet pohromadě. Já osobně ale tiramisu ráda dělám i do ploché (třeba zapékací) mísy – a to vám po ztuhnutí musí pěkně držet, protože jinak by…
Máte mámu? Jo? Takovou tu opravdickou, které zavoláte, zasmějete se pár blbostem, zdrbnete sousedy a postěžujete si že nestíháte umejt okna (a ji za oplátku necháte pět minut líčit, kde ji přesně bolí v kotníku)? Tak si jí važte, protože to rozhodně není samozřejmost! A stavte se za ní v neděli, třeba s lahví portského a košíčkem tartaletek. Pokud si vaše mamka hlídá kalorie, možná použijte radši košíčky – takové ty malé, ve kterých pečeme třeba na Vánoce. Jedna taková…
S kleftikem jsem se poprvé setkala v románu Mandolína kapitána Corelliho (kniha je pro mě mnohem silnější než stejnojmenný film), tam ho totiž často pekla hlavní hrdinka. Román je tak sugestivní, že jsem se do kleftika platonicky zamilovala, a když jsem se pak poprvé dostala do Řecka, hned jsem ho musela ochutnat. Bylo skvělé. Při snaze si ho připravit i doma jsem narazila na problém, že existuje hromada receptů, ale každý je jiný. Je těžké se mezi nimi rozhodnout, protože…
Před pár dny jsem stála v kuchyni nad kouskem krůtího masa a přemýšlela, co s ním. Nakonec jsem z něj udělala tajine a přišlo mi zábavné, že tak exotické jídlo vlastně snadno zvládnete jen z toho, co máte běžně doma ve spíži (pokud jste tedy aspoň trošku vybaveni kořením). I krůtí tajine byl skvělý, ale já mám stejně nejradši hovězí verzi, a tak vám nabízím recept právě na ni. Svůj první tajine (nebo česky tažín) jsem jedla v jedné francouzské…
Když jsem kdysi psala na Facebook něco o dýňové polévce, rozhořčila se jedna čtenářka, co to doporučuji za hrůzy, že kdyby na svého muže večer čekala s dýňovkou, otočil by se hned ve dveřích a šel do hospody na guláš! 😀 Chápu, u nás máme taky rádi maso, ale zaplaťpánbu není povinné. Můj muž si dýňovku zamiloval před pár lety, když jsme si projeli na kole v říjnovém dešti 50 kilometrů podél Dunaje ve Wachau a pak jsme zmrzlí zalezli…
Co svět světem stojí, předávají matky a babičky své osvědčené recepty dcerám, ale tyto brownies jsou výjimkou. Několik let je pekla moje dcera, takže jsem se bezstarostně převtělila do role ochutnávače. Pak dcera odešla na školu a já zjistila, že je neumím! Slečna studentka se zalykala smíchy, že od ní máma, profesionální kuchařka, chce recept – a já se zase zalykala radostí, že si můžu nejlepší sladkost světa upéct sama. Správné brownies mají mít křupavou kůrku a vláčný střed. Zní…
Tento recept má prý původ na Sicílii, já ho ovšem ochutnala v Toskánsku, a tak ho budu mít už navždy spojený s výhledem na kopcovitou toskánskou krajinu přes sklenku červeného vína. Což se, přiznávám, nebezpečně blíží mojí představě ráje. Vysvětlení názvu „agrodolce“ je tak prosté, až mě to trochu zklamalo, čekala jsem něco venkovsky romantičtějšího, ale je to zkrátka králík na sladkokyselo… Recept má spoustu lokálních variant, a proto vám nabízím svou osvědčenou. Čokolády se nelekejte, tou přece nemůžete nikdy…